Ticho v Ateliéru

Večer.

Dílna se uklidní a den se pomalu zavře jako kniha, kterou už dnes nikdo nebude číst. Zapálím svíčku 🕯️. Ne proto, že by nebylo světlo, ale proto, že plamen umí vytvořit jiný čas. Čas, který nikam nespěchá. Než usednu ke stolu, udělám jednu věc, která ke mně patří stejně jako jehla k niti.

Zalejiu si bylinkový čaj 🍵🌿.

Dnes jsem si vybrala voňavý heřmánek 🫖 Uvařím vodu a zaliju heřmánek, jehož vůně se hned začne linout celým ateliérem. Přidám lžičku zlatavého medu 🍯 a pár kapek citronu 🍋. Vůně se nese dílnou a s každým nádechem cítím, jak se myšlenky zpomalují, uklidňují… a v hlavě se mi začínají rodit nové nápady ✨ Sedám si ke stolu.

Látka čeká. Nit je připravená. Ruce si pamatují, co mají dělat, i když hlava už mlčí. V těchto chvílích nevznikají výrobky. Vzniká ticho 🤍. A z něj se rodí věci, které mají duši.

Ruční práce potřebuje klid. Potřebuje pozornost. Potřebuje přítomnost. Každý steh je dotek. Každé vedení nitě je rozhodnutí. Nic se nedá uspěchat, nic se nedá ošidit. Když se spěchá, látka to ví. Když je mysl jinde, práce to pozná.

 Mám ráda tu chvíli, kdy se svět zmenší jen na ruce a materiál. Kdy čas přestane mít váhu. Kdy se z obyčejné látky stává něco, co bude někoho hřát, provázet, možná i chránit 🤍👼. V těch chvílích si uvědomuji, že stará řemesla nejsou minulostí. Jsou návratem. K pomalosti. K pravdivosti. K sobě. 

Každá věc, která u mě vznikne, nese stopu toho večera. Světlo svíčky 🕯️. Vůni bylin 🌿. Ticho a soustředění. Možná i myšlenku na toho, kdo ji jednou vezme do rukou. Nejsou dokonalé. A právě proto jsou živé ✨

 Věřím, že věci mohou nést víc než jen funkci. Mohou nést pocit. Klid. Dotek lidských rukou 🤍. A když se jich dotkne někdo další, ten klid se přenese dál.

 Pokud máš rád(a) věci, které vznikají pomalu, v tichu a s láskou 💚, možná se tu budeš cítit dobře.

Já tu budu, se svíčkou 🕯️, šálkem bylinkového čaje 🍵, nití a časem, který nikam neutíká.

 Děkuji  Vaše Alžbeta 

🤍✨